Internet je podivuhodné místo, tvrdí youtuber Mikýř. A já mu musím dát za pravdu, i když asi z cela z jiného úhlu. Na internetu je největší problém v tom, že jeho užívání už ovládají i podivuhodná individua, lidé, kteří podle mě nemohli dostudovat ani základní vzdělání a jedinci, kteří se pod rouškou anonymity, dokáží chovat tak, že ve výběhu opic by se člověk cítil jako v Mense.

Jako transholka se zálibou v BDSM se pochopitelně pohybuji po sociálních sítích, někdy více, někdy méně určených pro podobně smýšlející. Často taková stránka obsahuje chat, podobně jako jiné socky typu facebook, instagram, tiktok. A právě tam můžete najít spoustu zajímavých individuí. Vlastně je ani nemusíte hledat, začnou vám sami plnit schránku, nabídkami a dotazy, zda se s nimi nechci seznámit a někteří jsou skutečnými mistry komunikace. Pojďte se podívat na mojí sbírku mých vlastních „pokémonů.“

Dickpicář

Těch se na internetu nachází pravděpodobně nejvíc. Nespočítám už kolik dickpiců jsem dostala do schránky, často bez jediného pozdravu, zkrátka jen obrázek. Jakou reakci na fotku svojí chlouby pánové očekávají, dodnes netuším. Mám jim ho chválit? Poděkovat, že se odhalil? Napsat jaký je to pašák? Nebo rovnou poslat adresu a vzkaz, přijeď mi to ukázat na živo? O malinko otrkanější jedinci pak připojí pozdrav často ve tvaru: „Ahoj kočko, jak se máš?“ Nebo: „Nechceš se mi ukázat?“ Na tuhle sortu lidí jsem si už nějak zvykla, je jich skutečně hodně a většinou konverzace končí po dvou až třech zprávách. Ještě o něco lepší jsou ti, co pošlou fotku svého nádobíčka zavřeného v pásu cudnosti. To sice na jednu stranu jako domina musím ocenit, problém ale je, že konverzace utichne po té, co je požádám aby odevzdali klíček. Co tedy očekávají, netuším.

Emotikonář

Do této kategorie lze zařadit jedince, kteří používají emotikon snad za každým slovem, doprostřed věty se nebojí vložit i několik emotikonů najednou, klidně i těch samých a číst jejich projev je skutečně peklo. Samo o sobě by použití smajlíku nevadilo, sama je používám, ale narvat do jedné holé věty o jednom slovesu samjlíků 7 mi přijde prostě trochu moc i na neformální konverzaci. Jednou mi jeden muž poslal jen emotikon orálního sexu. Nic víc, prostě jen ten emotikon. Netuším zda mě chtěl uspokojovat nebo očekával že ho přijedu uspokojit já. Nenapsal nic víc.

Skoro-submisivní

Zjistila jsem že internet je plný submisivních můžu, alespoň to o sobě každý druhý tvrdí, když mám v profilu psáno, že umím být i dominantní. Ale bývají submisivní jen do té chvíle, než začnu být dominantní já. Většinou začíná jejich konverzace tím, jak hrozně je baví být submisivní. Velmi často jsou tak submisivní, že slibují jak nic není problém, jak zvládnou všechno a ideální by pro ně bylo, kdyby se mi zcela odevzdali a já mohla rozhodovat o jejich životě. Konverzace většinou končí, když jim navrhnu reálné setkání. Ostřejší tužky v penálu se na něco vymluví, nemůžou zrovna časově, mají hodně práce, nemůžou přijet protože zrovna odlétají pracovně na Aljašku. Ti méně ostřejší prostě jen vypnou konverzaci a už nikdy mi nenapíší. Případně se začnou ze submisivních jedinců měnit v dominanty. „Já bych se jako nechal dát na zadek a pak si tě hrozně vezmu jo?“

Heterosexuální alfa

Pokémoni z této kategorie bývají těmi opravdu snadnými na ulovení. Nepočítám teď ty, kteří prostě nečtou profil a netuší že jsem trans a píšou si se mnou v domnění že jsem žena. Typický představitel této kategorie je samozřejmě heterosexuální muž, se zájmem o ženy. Protože je ale jeho verbální komunikace na úrovni nula a prostě nemůže najít ženu, tak to zkusí na transku. Na otázku proč mi píše když je hetero, z něj většinou vyleze že zas tak hetero není, a že by se klidně nechal … vy víte co že? 🙂 Konverzace končí většinou, když zjistí, že opravdu nevypadám jako sexbomba z playboye a že prostě mám široká ramena, protože příroda se rozhodla že mám být muž.

Básníci

Tahle sorta bývají většinou starší muži kolem 60 let. Snaží se zahájit konverzaci básničkou na téma; měj hezký den slunce naše. Mají jednu výhodu proti ostatním, většinou mají profilovou fotku, na které jsou skutečně oni, ovšem bohužel pro mladší transku nebývají nijak atraktivní. Konverzace většinou končí sama od sebe, asi po vyčerpání básnické múzy.

Honiči

Takhle kategorie obsahuje ty, kteří si prostě chtějí vyhonit. Často mě lákají abych se jim jaksi „předvedla“ na webkameře, jsou schopní si psát o čemkoliv, mívají spoustu představ co by kdyby, ale vše jen online, aby na to nepřišla manželka.

Shrnuto podrženo: Nemám nic proti tomu, když mi chcete napsat. Hezká a příjemná zpráva dokáže i potěšit. Potkala jsem i na internetu několik příjemných lidí. Jsem schopná si povídat o čemkoliv. Fotkou vašeho pinďoura, mě ale neuhranete. Přespříliš emotikonů spíše škodí. Nehrajte si na suby, když nejste submisivní nebo nevíte co to obnáší. Buďte sví, to ano, ale pokud mi píšete představte si že jsme se právě potkali na ulici. Taky na mě nevybafnete slovy: „Ahoj líbí se ti pořádný péra?“ (Ano, tohle mi přišlo do schránky nejednou.)

Sbírku pokémonů budu pravidelně aktualizovat, pokud se povede ulovit zas nějaký nový kousek. Pac a pusu. 😉